|
|
Zákaz mučení v mezinárodním právu ve světle proměn mezinárodních hrozeb
Novotný, Tomáš ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Cílem této diplomové práce je poskytnout detailní náhled na otázku, jak je absolutní zákaz mučení reflektován v praxi států. De iure je absolutní povaha zákazu mučení nezpochybnitelná. Nicméně situace de facto je více komplikovaná. Státy jsou velmi vynalézavé v hledání cest jak obcházet absolutní zákaz mučení. Jejich ospravedlnění pro tyty kroky může mít jména jako diplomatické záruky, transporty k výslechu do třetích zemí, interpretace definice mučení apod. Vzhledem k omezenému rozsahu této práce rozsahu této práce jsem zvolil přístupy těch států, které považuji za nejvíce znepokojivé, a to i vzhledem k významu těchto států v mezinárodním společenství. Zaměřil jsme se na vybrané evropské státy, Spojené státy americké a stát Izrael. Všechny příklady potvrzují téma této práce, ačkoliv v odlišných kontextech. Práce se skládá ze tří kapitol. Kapitola první se zabývá právním zakotvením zákazu mučení. Kapitola druhá potvrzuje absolutní zákaz mučení prostřednictvím judikatury Evropského soudu pro lidská práva v případech Chahal proti Spojenému království a Saadí proti Itálii. Kapitola třetí se pak věnuje samotné relativizaci absolutního zákazu mučení. Je rozčleněna do tří podkapitol. První podkapitola odhaluje znepokojivou ochotu německých soudů (a stejně tak i obyvatel Německa) v určitých případech...
|
|
|
Zákaz mučení v mezinárodním právu
Šupová, Tereza ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Zákaz mučení v mezinárodním právu Zákaz mučení a jiného krutého, nelidského a ponižujícího zacházení nebo trestání je všeobecně uznáván a je zakotven ve všech hlavních mezinárodních a regionálních dokumentech týkajících se lidských práv. Právo nebýt mučen je právem absolutním, které má povahu kogentní normy mezinárodního práva, takže přísluší nám všem a nesmí nám být odňato v žádné situaci, to znamená ani ve výjimečných případech. Cílem mé práce bylo zanalyzovat, jak se změnily pohledy na mučení. Zaměřila jsem se na případy mučení v posledních dvaceti letech. Jsou lidé mučeni více než v minulosti? Ve kterých zemích je situace nejhorší? Ve své práci jsem se zabývala konkrétně evropským kontinentem a rozsudky Evropského soudu pro lidská práva. Snažila jsem se zjistit, v kolika případech týkajících se článku 3 Evropské úmluvy vynesl Evropský soud verdikt a jaké zacházení může být klasifikováno jako mučení, nelidské či ponižující zacházení anebo trestání. Položila jsem si také otázku, zda od roku 1991 do roku 2010 došlo k nějaké proměně v chápání toho, co je mučení. Diplomová práce se skládá ze šesti kapitol, v těch prvních jsem se věnovala teoretické části, tedy definicím mučení a vysvětlením základních pojmů s ním souvisejících, včetně historického výkladu. Nastiňuji zde zároveň, v jakých mezinárodních...
|
|
|
Zákaz mučení v mezinárodním právu a Česká republika
Hrstková, Simona ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Tato rigorózní práce se zaměřuje na problematiku zákazu mučení a jiného nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání jakožto jednoho ze základních lidských práv. Základním cílem této práce je zkoumání toho, jak je toto právo upraveno a garantováno na mezinárodní úrovni v rámci univerzálního systému ochrany Organizace Spojených národů (OSN), jakož i v rámci systému regionálního - Rady Evropy, a jak je tato úprava provedena a naplňována vnitrostátním právem České republiky. Práce vymezuje základní definice pojmu mučení, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, zkoumá základní mezinárodní a vnitrostátní instrumenty a mechanismy ochrany proti mučení a jiným formám špatného zacházení, vysvětluje jejich rozsah, činnost a kompetence a navzájem je srovnává. V této souvislosti pak práce posuzuje, jaká úprava je zakotvena na úrovni vnitrostátní a zda tato úprava plně odpovídá základním mezinárodním lidskoprávním standardům a požadavkům. Díky tomuto strovnání práce objevuje dílčí oblasti, ve kterých vnitrostátní právní úprava a aktuální situace v České republice není zcela dostačující, a které by se měly proto pozměnit tak, aby byly plně v souladu s mezinárodními požadavky. Práce se také zaměřuje na závazky, které České republice z práva nebýt mučen či podroben jiným formám špatného zacházení...
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Hubálková, Eva (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
|
| |
|
|
Přístup mezinárodního práva k mučení
Albert, Lukáš ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Přístup mezinárodního práva k mučení Abstrakt Zákaz mučení existuje v rovině vnitrostátní i mezinárodní. Autor se zaměřuje pouze na přístup mezinárodního práva k mučení. Rozebírá jednotlivé prvky definic mučení, které obsahují mezinárodní dokumenty. Zároveň nezapomíná ani na kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, které je s mučením neoddělitelně spjato. Doplňuje i význam pohrůžky mučení, která může sama o sobě za určitých podmínek představovat mučení. Poskytuje přehled dosavadní mezinárodní úpravy zákazu mučení zakotveného nejen v lidskoprávních mezinárodních smlouvách, ale i v oblasti mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva trestního. Důraz klade dále na reflexi mezinárodní úpravy v praxi jednotlivých ochranných mechanismů zajišťujících efektivní kontrolu nad dodržováním zákazu mučení, konkrétně univerzálních, evropských, meziamerických, afrických a dalších fungujících mechanismů. Mučení zařazuje rovněž do kontextu zločinů podle mezinárodního práva. Odkazuje na praxi mezinárodního trestního soudu a ad hoc trestních tribunálů, které přisoudily zákazu mučení dokonce status ius cogens. V části práce věnující se mučitelům a jejich metodám autor z kriminologického hlediska zohledňuje postavení pachatele mučení v rámci řecké školy mučení. Dále uvádí i světově známé metody či...
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
|
|
Přístup mezinárodního práva k mučení
Albert, Lukáš ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Přístup mezinárodního práva k mučení Abstrakt Zákaz mučení existuje v rovině vnitrostátní i mezinárodní. Autor se zaměřuje pouze na přístup mezinárodního práva k mučení. Rozebírá jednotlivé prvky definic mučení, které obsahují mezinárodní dokumenty. Zároveň nezapomíná ani na kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, které je s mučením neoddělitelně spjato. Doplňuje i význam pohrůžky mučení, která může sama o sobě za určitých podmínek představovat mučení. Poskytuje přehled dosavadní mezinárodní úpravy zákazu mučení zakotveného nejen v lidskoprávních mezinárodních smlouvách, ale i v oblasti mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva trestního. Důraz klade dále na reflexi mezinárodní úpravy v praxi jednotlivých ochranných mechanismů zajišťujících efektivní kontrolu nad dodržováním zákazu mučení, konkrétně univerzálních, evropských, meziamerických, afrických a dalších fungujících mechanismů. Mučení zařazuje rovněž do kontextu zločinů podle mezinárodního práva. Odkazuje na praxi mezinárodního trestního soudu a ad hoc trestních tribunálů, které přisoudily zákazu mučení dokonce status ius cogens. V části práce věnující se mučitelům a jejich metodám autor z kriminologického hlediska zohledňuje postavení pachatele mučení v rámci řecké školy mučení. Dále uvádí i světově známé metody či...
|
|
|
Terorismus a jeho trestněprávní aspekty
Kořínek, Štěpán ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Shrnutí Rigorózní práce nese název Terorismus a jeho trestněprávní aspekty. Dílo je rozčleněno do čtyřech kapitol, každá věnující se fenoménu terorismu z trochu jiného hlediska. První kapitola se věnuje základním východiskům terorismu, čímž vlastně je jakousi vstupní branou do zkoumané problematiky. Obsahem této kapitoly je i historický exkurz k formování univerzálních teoreticko-doktrinálních definic terorismu. Po definování terorismu se dostáváme k jeho dílčím znakům, příčinám a samozřejmě i důsledkům teroristického počínání. Opomenutou nezůstává ani vykonstruovaná klasifikace terorismu, vlastně provedení jeho typologie. Druhá kapitola se nese v duchu trestněprávní kodifikace terorismu na úrovni vnitrostátní právní úpravy České republiky a Slovenské republiky. V rámci této kapitola je proto představena platná právní úprava trestního práva vymezující trestný čin teroristického útoku a terorizmu. K tomu je představena i související trestná činnost jakkoli se vážící k terorismu jako kybernetická kriminalita, ekonomická kriminalita a násilná kriminalita. Zejména pak oblast kybernetické kriminality představuje novum z hlediska trestní jurisprudence. Následně je pozornost přenesena na selektované trestněprávní nástroje boje proti terorismu jako evropský zatýkací rozkaz, teroristickou vazbu a jiné. Samozřejmě...
|
|
| |
host ::
RSS.